Eduard Anděl oslavil 85 let

Těžko lze několika slovy plně popsat jeho životní cestu, o svém osudu toho moc nenamluví. Syn známého libereckého stavitele se vyučil zedníkem, 

studium na střední škole stavební v Mladé Boleslavi přerušila válka. Jako mladý člověk byl svědkem příchodu Němců, utrpení vězňů mnoha národností v zajateckém táboře v Liberci na Králově háji. 

Podruhé studium na střední škole stavební nedokončil v  roce 1948 z důvodu osobního vystoupení proti tehdejší moci. Uzavřel ho až později - dálkově – jako 

ženatý člověk v Liberci. V mládí stačil být aktivním a úspěšným sportovcem, pěstoval lehkou atletiku, jeho hlavní disciplínou byl běh na dlouhé trati, především míle. Mezi mílaři patřil v oblasti k nejlepším. Zapojil se do činnosti organizace Skaut – Junák, Komory stavebních techniků a inženýrů. Vždy aktivně a s upřímností. Během svého života několikrát narazil svou povahou a opravdovostí na zlo, krutost i hloupost vládnoucího režimu. Dvakrát skončil v komunistickém vězení, jehož hrubost se projevila na jeho zdraví. V čase pracovního zapojení prošel řadou stavebních firem, podílel se na mnohých stavbách ve městě, které do dnešní doby slouží městu a jeho obyvatelům. Občas vzpomíná na výstavbu výrobní haly bývalého Plastimatu, na realizaci staveb na Ještědu v době přípravy mistrovství světa juniorů v severských disciplínách a další. Na své město Liberec nikdy nezanevřel. Své vlastenectví významně projevuje i nyní v důchodu. Po profesorovi Tomsovi převzal funkci jednatele sdružení Česká beseda. Aktivně v ní pracuje již čtvrt století, zasloužil se o instalaci busty TGM v parku u muzea, o navrácení objektu hotelu Česká beseda našemu sdružení, jakož i o jeho stavební úpravy a provozuschopnost do dnešní doby.

Přejeme mu upřímně všichni hlavně zdraví, pokračující životní optimismus, víru v život a ve vítězství lidství nad zlobou a hloupostí.

S vděčností za tuto činnost rozhodl výbor České besedy v Liberci při příležitosti jeho narozenin udělit mu Čestné členství

Ing. Lubor Franců